Je to všude stejné :-)

To znám a nejhorší je, že ten strach nikdy nekončí. Mám tátu a je mu 75 let a vždy, když se jednou za čas domluví s "klukama" na pivo, tak nejsem klidná dokud se nevrátí. No a už za chvilku budu takhle čekat na syna.....

Strach o děti

Strach o děti je podstatně větší, než strach o rodiče. A žádné dítě si to neuvědomí dřív, naž má samo děti.

Naši mi vždycky říkali...

...chovej se tak, abys nechovala

Pravda ale je, že dokud se strach o druhého nezažije na vlastní kůži, tak člověk neví, o čem mluví

Karma, Kateřino!

To samé jsem zažíval jako malý, když mamka jezdila s divadlem na zájezdy. Moje první věc, kterou  jsem vždy ráno po probuzení udělal, bylo to, že jsem zkontroloval, zda se mamka v pořádku ze zájezdu vrátila. Ovšem ty vysoký kozačky na 15 cm podpatku, to je tedy něco, Kateřino... Rozepisovat se na toto téma ale nebudu, nechci přijít o dukáty. S pozdravem Filip Fuchs, bloger.

Re: Karma, Kateřino!

Kozačky? Snad nohačky, ne?

:-)

Pěkný článek :-)

to je moooc pekné

To po mna sla mama priamo na moju prvu diskoteku ked mi bolo 14 (teraz mi je 31). Taku hanbu tam dlho nikto nezazil A este dlho to komentovala slovami "Sodoma! Gomora!"

dost

dobrý...

nejhorší ovšem je

Jenže ten strach je i v sedmdesáti, možná i trochu větší ....... a dokud nenastane stařecká demence, bude to spíš horší

Cítoliby

Cítoliby, ma laska nejvetsi, kdyz mi bylo 18nact a prdla mi cestou pragl-nechranice u wratburgu hadice vod chladice, tak mistni chaska bezizstne pomohla. Ted co je vobchvat tak romantika konci :/ . To ste na tech jehlach dupala z loun pesky ??

Re: Cítoliby

Jasně, říkala jsem (resp. babičkA), že pro krásu se musí trpět, ne? A časem se pak jezdilo taxíkama.....