Co kondiční jízdy?

Kromě vyjmenovaných variant o nákupu ojetin apod. je tu ještě jedna, kterou nikdo neřekl. A to kondiční jízdy. Za pár set korun máte několik hodin za volenatem, bez držkující rodiny, a pod vedením instruktora.

K těm rychlostem - nějak mi nesedí ta osmdesátka. Devadesát někde v polích moc, ale padesát v obci, tedy v oblasti, kde je asi nejvíce nehod, Vám přijde akorát?

Těžko soudit, každý jsme jiný, ale mám za sebou podobnou situaci, kdy jsem po řidičáku neměl možnost řídit, a když už jsem se zmohl na vytoužené vozítko, tak mne po třech nedělích sestřelil bavorák do pole... Následovaly další roky bez řízení, a pak si sednout do auta, to byl na psychiku docela nápor. Ale ani tehdy mi nepřišla osmedesátka jako přiměřená rychlost mimo obec...

Re: Co kondiční jízdy?

Kondiční jízdy jsou super rada, tleskám. Přidám ještě jednu: když nabouráš, co nejdřív sedni zase za volant, aby se zmírnily psychické následky. I kdyby mělo jít o auto z půjčovny (které bývá pojištěné) na víkend - sednout za volant a jezdit.

Proč si nekoupíte nějakou ojetinu?

Za pár tisíc. Žádný učený z nebe nespadl, ale učit se jezdit na frekventované cestě ve špičku???

Re: Proč si nekoupíte nějakou ojetinu?

Ojetinu za pár tisíc si nekoupím z několika důvodů:

1) Těch pár tisíc nemám

2) bydlím "v zóně" a nemám tam trvalé bydliště (Pražáci vědí, co to znamená)

3) Ojetina za pár tisíc většinou znamená dalších pár až hodně tisíc za opravy už v prvním roce užívání. Jestliže nemám těch pár tisíc na tu ojetinu, nemám ani těch pár tisíc na opravy. Nemám na povinné ručení a dokonce ani na benzín. Auto bych neuživila.

A neučím se řídit ve špičce. Vozím bráchu v podvečer do hospody. Posledně byly v celých Lounech na silnici tři auta - já, ten za mnou a ten, kvůli kterému jsem musela zastavit před kruhákem. Lilo totiž jako z konve.

Já tedy nemám bratra,

abych měla s čím porovnávat, ale situace u mě byla obdobná - v autoškole mi to šlo, řidičák jsem dostala ještě před osmnáctinami, nákup nového auta v rodině se také konal, takže jsem si dělala zálusk na to, že budu užívat původní vozítko ke zdokonalení mého řidičského umění, avšak marně. Za neustálého zdůrazňování mé řidičské nezkušenosti hlavně z důvodu nízkého věku byl původní automobil odprodán mému spolužákovi ze ZŠ - jeho věk byl zřejmě v pořádku . S novým autem se pak dalo vyjet pouze při dostatečném počtu pasažérů. Zpočátku mi, pravda, bylo nabízeno, zda při těchto příležitostech nechci řídit, ale postupem času jsem začala odmítat - nestálo mi to za ty komentáře. Takže následovala dlouholetá pauza a až nákup vlastního vozu před pár lety mě přivedl zpátky mezi řidiče - a dneska bych řekla, že u mě dobrý, takže nezoufejte, bude líp.

Re: Já tedy nemám bratra,

No jo, no, jenže se mnou právě nikdo jezdit nechce a samotnou mě nepustěj. I brácha mívá nenápadně ruku na ruční brzdě.

jo

Musím přiznat, že když spěchám mám sklon řidičky surově komentovat. Ale nikdy bych si nedovolil nic co by ji omezilo, nebo ohrozilo. Mě se stává opak. Ti frajírci co mladou paní i s dítětem poslali do škarpy, se mnou většinou chcou závodit. Tak je nechám jet co s nima. Přeju Vám hoooooooooooodně kiláků bez nehody.

Re: jo

No, komentujte si, jak chcete, to nikomu nevadí. Klidně si i nadávejte. Důležité je netroubit, nešikanovat, nenajíždet na "zadek". Ono to strašně znervózňuje. Ten kruhák na kterém mi to v pondělí chcíplo třikrát za sebou byl do kopce a ten osoba v autě za mnou se mi nalepil na zadek a nechal mi tak 30 čísel místa (nevím proč, za ním nikdo nebyl).

Když tohle někdo udělá, nezbývá mi, než se rozjíždět přes ručku, protože bez ní vždy trochu couvnu. No a když se rozjíždím přes ručku, tak abych mu nenacouvala do čumáku, pouštím brzdu až když auto trošku "zabere". Jenže u Zmrzlíka je to pozdě. Chcípne.

zbytečná nehoda ?

Možná by stálo za to, kdyby paní Veronika zastavila, všimla si jejich aut.. případně SPZ a vyčkala jejich odjezdu. Nevím. Takhle od klávesnice se mi to hezky radí.

P.S. Podotýkám, že nemám ráda tyhle laciný sexistický vtipy, kterak jsou auta řízená ženami nazývána auty bez řidiče. Alebrž zastávám názor, že žádný učený z nebe nespad´.

Re: zbytečná nehoda ?

Nevím, jak bych se zachovala já. Člověk, když se bojí, má tendence zamrznout. A ona prostě za tím volantem "zamrzla". Tohle ji asi nenapadlo.

KDyž mi

Když mi bylo 18 let, chtěl jsem každého vozit. Po 20 letech jsem naopak rád, když někdo sveze mne a já nemusím řídit.

Je to zajímavé, ale...

... ono to Z na kufru probouzí v ostatních spíš to horší, co v nich je. Mám orezlou 206 se "zetkem" - už sice pár kilometrů najeto mám, ale slečna je sváteční řidička. No a vypozoroval jsem, ze když mam Z na zadku, ostatní mě mají mnohem větší potřebu školit, vytrubovat a vyblikávat, než když jedu se služebákem bez "cejchu". Holt ta samolepka asi v lidech vyvolává pocit nadřazenosti nebo nějaké atavismy, které jinak civilizovaně skrývají:) Suma sumárum, začátečnickou samolepku bych spíš nedoporučil. Zkušený řidič před sebou pozná začátečníka spíš podle chování auta.

Re: Je to zajímavé, ale...

Taky podle nasazené čepice nebo klobouku. Řidič v čepici je nebezpečný od té chvíle, kdy nastartuje.

Někdy jim nevidím ani na chladič

Jsem rád, že nejsem sám kdo považuje povolenou rychlost za nikoli přikázanou...

Já vždycky když mě na dálnici při klidném předjíždění někoho kdo jede 100 dojede nějaký pirát stoosmdesátkou (a začne na mně blikat a je tak blízko že mu nevidím na chladič) tak zapnu na chvíli zadní mlhovky. Na chvíli aspoň ubere a nechá mně v klidu dokončit předjížděcí manévr mou rychlostí 130.

Teď čekám reakce těch hnidopichů co mi budou vysvětlovat, že neoprávněným použitím mlhovek porušuju vyhlášku. Hlavně, že ji neporušuje ten co jede 180 a nedodržuje bezpečnou vzdálenost .

Re: Někdy jim nevidím ani na chladič

Já na lepiče blikám radši brzdovkama:) Většinou si zatraceně rychle udělají bezpečnej odstup, i když jen "mrknu" aniž bych skutečně zpomalil:) Pravda, docela potom troubí a ukazují nějakou pantomimu...

už jsem to psal dnes u jiného článku

Z té "pomalejší", ale zato todpovědné jízdy bych si hlavu nedělal.

Řidičák jsem si dělal před maturitou, a pak jsem nějakých 13 let nejezdil. A najednou přišla nutnost, protože nikdo v rodině neřídí. Jelikož jsem celkem opatrný a znám silniční provoz z pohledu cyklisty, moc se mi do toho nechtělo a měl jsem obavy, jak a jestlito zvládnu.

Protože jsem za volantem neseděl 13 let, koupil jsem si kondiční jízdy; hrdost nehrdost, přeci jen budu vozit rodinu. A ono to nakonec jde, jezdím opatrně, někdy pomaleji, ale zase bezpečně. Na koncičních jízdách jsem dostal dvě dobré rady - 1. když si člověk není jistý, tak všechno pomalu (nájezdy do křižovatky, parkování ....). 2. Když si člověk začne myslet, že už mu to jde, opět zpomalit a vrátit se k původní opatrnosti. 

Nedávno jsem jel za tmy a vezl rodinu mezi obcemi po klikaté cestě, střídal se les s otevřeným prostranstvím. Jel jsem tam 60km/h a za mnou byl už pěkný štrůdl. Byla mi milejší představa nadávajících řidičů než být za "borce".

jj, milá autorko

i já měl takovou veselou příhodu. je to pár let zpátky. měl jsem tehdy renaulta lagunu a v klidu si to mašíruju po praze. a najednou to přiššlo-nalepil se za mně člověk s audinou. a to rovnou na kufr. tak sem -podotýkám ve městě zrychlil na 70 a von začal troubit a blikat, abych mu uhnul. to bylo ale technicky neproveditelný. a pak se to stalo-došla mi trpělivost. vypnul jsem klíček a dupnul na brzdy. francouzký vozy mají jednu výhodu-po vypnutí klíčku totiž nejdou brzdový světla. a povedlo se. rána, lítaly plasty a mý závěsný zařízení se zakouslo až do bloku motoru, kde udělalo efektní díru. a pointa? nejenže jsem zjistil, co je v a4 plastů, ale eště mi pojišťovna zaplatila-a řek bych přeplatila opravu a najednou zvadlej frajer dostal pokutu a zůstala mu na hrbu škoda skoro160 tisíc. prostě super